сын
ruština
[editovat]etymologie
[editovat]výslovnost
[editovat]
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský
skloňování
[editovat]| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | сы́н | сыновья́ |
| genitiv | сы́на | сынове́й |
| dativ | сы́ну | сыновья́м |
| akuzativ | сы́на | сынове́й |
| instrumentál | сы́ном | сыновья́ми |
| lokál | сы́не | сыновья́х |
Je dochován tvar vokativu – сы́не.
význam
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill, Leiden / Boston 2008. ISBN 978-90-04-15504-6. Heslo „*sŷnъ“, s. 483.
- ↑ ZALIZŇAK, Andrej Anatoljevič. Drevnerusskij i starovelikorusskij slovar ukazatel (XIV-XVII vv.). Jazyki slavjanskich kultur, Moskva 2011. ISBN 978-5-9551-0377-8. Heslo „сынъ“, s. 239.