терять
Z Wikislovníku
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
oznamovací způsob
| Přítomný čas
|
| Osoba |
Singulár |
Plurál
|
| 1.
|
теря́ю
|
теря́ем
|
| 2.
|
теря́ешь
|
теря́ете
|
| 3.
|
теря́ет
|
теря́ют
|
- rozkazovací způsob
| Osoba |
Singulár |
Plurál
|
| 1.
|
—
|
—
|
| 2.
|
теря́й
|
теря́йте
|
| 3.
|
—
|
—
|
- příčestí
| Příčestí minulé činné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
теря́л
|
теря́ли
|
| ženský
|
теря́ла
|
| střední
|
теря́ло
|
| Příčestí minulé trpné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský životný
|
—
|
—
|
| mužský neživotný
|
—
|
| ženský
|
—
|
| střední
|
—
|
—
|
- přechodníky
| Přechodník přítomný
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
теря́я
|
—
|
| ženský
|
—
|
| střední
|
| Adjektivum slovesné minulé činné
|
| Rod |
Singulár |
Plurál
|
| mužský
|
теря́вший
|
—
|
| ženský
|
—
|
| střední
|
- ztrácet, pozbývat, přicházet o něco
- mrhat, marnit
- Не хочу терять время зря. – Nechci zbytečně utrácet čas.
- лишаться
- растрачивать
- обретать, находить
- сберегать, беречь
