укол

ruština

výslovnost

• IPA: [ʊˈkoɫ]
•  уко́л^{? • info}

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	уко́л	уко́лы
genitiv	уко́ла	уко́лов
dativ	уко́лу	уко́лам
akuzativ	уко́л	уко́лы
instrumentál	уко́лом	уко́лами
lokál	уко́ле	уко́лах

význam

1. píchnutí, bodnutí, vpich, bod
2. injekce

synonyma

1. ——
2. инъекция

související

• уколо́ть
• коло́ть
• раскалываться
• укалывать
• прикольный, прикол