ѕвѣзда

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

staroslověnština[editovat]

etymologie[editovat]

Z praslov. *gvě̄zdà; paradigma přízvuku (b);[1] rod ženský; ā-kmenová deklinace.

Srov. čes. hvězda; sloven. hviezda; pol. gwiazda; hluž. hwězda; dluž. gwězda; rus. звезда́ - pl. звёзды; ukr. звiзда́; bulh. звезда́; srbochorv. zvijézda; slovin. zvézda.[2]

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský
  • ā-kmenová deklinace

skloňování[editovat]

Substantivum singulár duál plurál
nominativ ѕвѣзда ѕвѣздѣ ѕвѣздъі
genitiv ѕвѣздъі ѕвѣздѹ ѕвѣздъ
dativ ѕвѣздѣ ѕвѣздама ѕвѣздамъ
akuzativ ѕвѣздѫ ѕвѣздѣ ѕвѣздъі
vokativ ѕвѣздо ѕвѣздѣ ѕвѣздъі
lokál ѕвѣздѣ ѕвѣздѹ ѕвѣздахъ
instrumentál ѕвѣздоѭ ѕвѣздама ѕвѣздами

význam[editovat]

  1. hvězda
    • и бѫдѫтъ знамєниꙗ въ слъньци и лѹнѣ и ѕвѣздахъ – Budou znamení na slunci, měsíci a hvězdách. [L 21, 25 – Mar As Ostr]
    • слъньцє помрачитъ сѧ • и лѹна нє дастъ свѣта своѥго • и ѕвѣздъі съпадѫтъ съ нєбєсє – Zatmí se slunce, měsíc ztratí svou zář, hvězdy budou padat z nebe ... [Mk 13, 24 – Zogr Mar]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. DERKSEN, Rick. Etymological Dictionary of the Slavic Inherited Lexicon. Brill, Leiden and Boston 2008.
  2. ТРУБАЧЁВ, Олег Николаевич. Этимологический словарь славянских языков. Наука, Москва 1974-2010.