Přeskočit na obsah
- 1. osoba singuláru přítomného času indikativu slovesa טאָן
- 2. osoba singuláru imperativu slovesa טאָן
- ty
- אי לייאמו ה׳ דייו אה אדם, אי לי דישﬞו, ¿אונדי איסטאס טו? – A zavolal Hospodin Bůh na Adama a řekl mu: Kde ty jsi?[1]
- tvůj
- אי איל דישﬞו, אואי טו בוז אין איל גואירטו, אי טובﬞי מיידו. – A on pravil: Slyšel jsem hlas tvůj v zahradě a bál jsem se.[2]