ἔκλειψις

starořečtina

výslovnost

• IPA: [ékle͜epʰsis] (klasická attická)
• IPA: [ékliɸsis] (koiné)
• IPA: [éklipsis] (byzantská)

podstatné jméno

• rod ženský

přepis

• český: ekleipsis

etymologie

Deverbativum utvořené od slovesa ἐκλείπειν (vypustit, opouštět; omdlít), takto vzdáleně příbuzné s českým delikt a latinským (re)linqere. Srovnej např. novořecké έκλειψη, francouzské éclipse či české elipsa

skloňování

Substantivum	singulár	duál	plurál
nominativ	ἔκλειψῐς	ἐκλείψει	ἐκλείψεις
genitiv	ἐκλείψεως	ἐκλειψέοιν	ἐκλείψεων
dativ	ἐκλείψει	ἐκλειψέοιν	ἐκλείψεσι
akuzativ	ἔκλειψιν	ἐκλείψει	ἐκλείψεις
vokativ	ἔκλειψῐ	ἐκλείψει	ἐκλείψεις

význam

1. zanechání, opuštění, zmizení
2. (v astronomii) zatmění

související

• ἐκλείπειν (vypustit, opustit, omdlít)
• ἔλλειψις (vypuštění, nedostatek, elipsa)
• λείπειν
• κατάγνωσις (odsouzení)
• ἀπόγνωσις