Ausruf

němčina

výslovnost

• IPA: [ˈaʊ̯sˌʀuːf],  Ausruf^{? • info}

etymologie

Ze slovesa ausrufen.

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	der Ausruf	die Ausrufe
genitiv	des Ausrufs / Ausrufes	der Ausrufe
dativ	dem Ausruf	den Ausrufen
akuzativ	den Ausruf	die Ausrufe

význam

1. výkřik, zvolání
2. vyhláška

související

• Ausrufesatz
• Ausrufewort
• Ausrufezeichen
• Ausrufer