Diskuse:aberace

Problém: dlouhé definice opsané ze slovníku a neidiomatická synonyma. --Dubicko (diskuse) 5. 2. 2015, 01:19 (UTC)

Máte důkaz pro svoje tvrzení? Opsané je leda "sexuální úchylka". Zbytek jsem pečlivě reformuloval. Děkuji za předpokládání dobré vůle (y) A které synonymum je neidiomatické? Většina jsou odborné výrazy, tak už ze své podstaty jsou idiomatické. Jestli se vám nelíbí "aberace světla", to je samozřejmě idiomatické. Nebo vy z pouhých slov "aberace" a "světlo" dokážete bez fyzikálního vzdělání odvodit přesný význam "zdánlivé odchýlení světelného paprsku způsobené pohybem Země"? Je rozdíl mezi významem "odchýlení světla" a "odchýlení světla způsobené pohybem Země". První význam by byl skutečně "neidiomatický", ale zde je uveden ten druhý. --AuvajsAuvajs (diskuse) 5. 2. 2015, 09:15 (UTC)

Změnou/přidáním jednoho slova autorský originál nevznikne... význam slova "idiom" je uveden pod příslušným heslem. --Dubicko (diskuse) 5. 2. 2015, 09:36 (UTC)

Když už obviňujete z plagiátorství, což je podle mě závažné obvinění, buďte prosím konkrétní, což myslím zcela bez ironie. Já si za svým dílem stojím a nejsem si vědomý žádné chyby. Na druhou stranu vás upozorňuji na to, že nepodložené obecné obvinění z plagiátorství je forma osobního útoku a v žádném případě nesmí být tolerováno, byť vy samozřejmě máte díky svým vztahům se správci a byrokraty imunitu, že? :P --AuvajsAuvajs (diskuse) 5. 2. 2015, 09:43 (UTC)

Tento styl diskuze je pro mne ztrátou času. Porovnejte si své def. se ssjč. --Dubicko (diskuse) 5. 2. 2015, 10:04 (UTC)

Jinými slovy, argumenty nemáte, takže jste se dopustila osobního útoku, což vám samozřejmě projde, gratuluju. A mimochodem SSJČ jsem ani neviděl, čerpal jsem ze Slovníku cizích slov a z Wikipedie, jeden význam pak byl z nějakého fyzikálního pojednání. --AuvajsAuvajs (diskuse) 5. 2. 2015, 10:21 (UTC)

Pro srovnání, takhle vypadá heslo ve 4. vydání z roku 1987, stejný autor slovníku Lumír Klimeš:

aberace ž. odchylka, úchylka; astr. zdánlivá odchylka směru světelného paprsku způsobená pohybem Země; biol. odchylka od normálního průměru vlastností a znaků jedné generace; med. sexuální a. = sexuální úchylka (např. homosexualita); fyz. úchylka od normálního zobrazení čočkou, způsobená jejími optickými vadami; práv. zvláštní případ omylu, kdy někdo chce způsobit určitý výsledek a nezávisle na své vůli způsobí výsledek jiný

Podobnost je, podle mě, natolik rozsáhlá (nejedná se o jednu krátkou definici, která by těžko šla vlastními slovy napsat jinak), že ve stávající podobě heslo autorská práva porušuje a mělo by tudíž být přepracováno. --Milda (diskuse) 5. 2. 2015, 11:58 (UTC)

Pro srovnání:

Wikislovník	Slovník cizích slov
zdánlivé odchýlení světelného paprsku způsobené pohybem Země	zdánlivá odchylka směru světelného paprsku způsobená pohybem Země
odchylka od průměrných vlastností a znaků jedné generace	odchylka od normálního průměru vlastností a znaků jedné generace
odchylka od ideálního zobrazení čočkou způsobená závislostí ohniskové vzdálenosti čoček na vlnové délce světla	úchylka od normálního zobrazení čočkou, způsobená jejími optickými vadami
druh omylu v trestním právu	zvláštní případ omylu, kdy někdo chce způsobit určitý výsledek a nezávisle na své vůli způsobí výsledek jiný

--AuvajsAuvajs (diskuse) 5. 2. 2015, 12:26 (UTC)

Když už se tady šermuje porušováním autorských práv, tak

§ 2 zákona č. 212/2000 Sb.

"Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora"

– což slovníková definice horko těžko splňuje

a hlavně § 93 téhož zákona:

"Zvláštní právo pořizovatele databáze trvá 15 let od pořízení databáze."

– přičemž slovník v této podobě je především databází, navíc vzhledem k roku vydání již dávno nechráněnou

--Martin Kotačka (diskuse) 5. 2. 2015, 12:35 (UTC)

Ad § 2: Pokud nezávisle na definicích z jiného slovníku dospějete ke zcela stejným krátkým nebo velmi podobnému znění delších definicí, pak ano, o zásah do autorského práva se nejedná, protože zde ona jedinečnost není. To ale není tento případ, protože vkladatel zjevně postupoval tak, že jednotlivé významy hesla ze SCS přeformuloval, což sám výše přiznal a u významu v astronomii a biologii je to i jasně patrné. Tím ale vytvořil odvozené dílo, které s sebou nese zátěž práv k původnímu dílu a není možné jej tedy volně šířit pod svobodnou CC licencí.

Ad § 93: Podle vás je tedy v pořádku kompletně sem opsat kterýkoliv nejméně 16 let starý slovník s tím, že o něm prohlásíte, že jednotlivá hesla nejsou jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora? --Milda (diskuse) 5. 2. 2015, 13:04 (UTC)

Ad § 2: To je naprosto irelevantní. Takovéto slovníkové heslo prostě nesplňuje již z definice status autorského díla. Slovníkové heslo dílem uměleckým není, může být dílem vědeckým. Avšak výše uvedený příklad hesla není výsledkem vědecké tvůrčí činnosti. To by mohlo splňovat např. heslo v etymologickém slovníku nebo heslo ve slovníku místopisném, kdy autor šel do pramenů a jejich odbornou syntézou dospěl k nějakému výsledku. To nemluvím o tom, že věština těchto slovníků jsou v dnešní době jen kompiláty jiných sekundárních či terciárních zdrojů. Vysvětlit jednou či dvěma větami nějaký fyzikální jev, to není výsledek tvůrči činnosti ani jedinečný duševní projev autora.

Ad § 93: Zkuste nás přesvědčit o opaku (u výše uvedeného) a odborně doložit svůj postoj. Zatím jste použil pouze své dojmy.

--Martin Kotačka (diskuse) 5. 2. 2015, 13:34 (UTC)

Nejsem odborník na autorské právo, ale zde je jasné, že slovník je „jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti“ - je unikátní, žádný slovník se stejným obsahem neexistuje, vznikl tvůrčí činnosti člověka - byl sepsán, vytvořen. I kompilace je samozřejmě také tvůrčí činnost. Něco jiného by bylo pouhé opsání. --AuvajsAuvajs (diskuse) 5. 2. 2015, 13:48 (UTC)

Z výše uvedených ustanovení autorského zákona nic takového nevyplývá. Stejné je to i v praxi. Např. archivní inventáře či regestové katalogy, které vznikají skutečnou vědeckou tvůrčí činností (bez znalostí diplomatiky, paleografie, dějin správy a dalších přidružených pomocných věd historických většinu archivních fondů nezpracujete) jsou z vlastního přístupu (jinak velmi neochotných) archivů databázemi a tudíž samotnými institucemi volně a bez omezení zpřístupňovány (to se netýká úvodů k inventářům, které jsou autorskými díly dle autorského zákona). Jedinečnost databáze z databáze nečiní nějakou jinou databázi, která vlastně není databází, aby mohla být speciálně chráněna. --Martin Kotačka (diskuse) 5. 2. 2015, 13:56 (UTC)

Předmětem autorského práva jsou jen jedinečná díla. Tím je beze sporu Slovník cizích slov jako celek a jeho části, co se týče hesel, tak jen některá. Např. na stejné straně následující hesla:

ablegát m. zast. legát
abnormita ž. kniž. abnormalita
abonent m. předplatitel

téměř určitě jedinečná nejsou. Heslo aberace je jedinečné jako celek, snad by byly jedinečné jeho podstatné části, ale pochybuji o tom, že jedinečné jsou jednotlivé definice, resp. dokonce formulace. Spojení typu „vlastnosti a znaky jedné generace“ rozhodně není chráněno autorským právem.--AuvajsAuvajs (diskuse) 5. 2. 2015, 13:38 (UTC)

@Milda: Pokud něco není předmětem autorského práva, pak to tímto právem není chráněno a mechanismus „použití“ takového „nedíla“ je k tomu irelevantní. Fakt, že nějaké nedílo opíšu, z něj dílo neudělá. Pokud nezávisle na definicích z jiného slovníku někdo zcela běžně dospěje ke zcela stejným nebo velmi podobným definicím, pak se jedná o argument (nikoli důkaz), že tyto definice možná vůbec nejsou autorskoprávně chráněné, takže jsem je klidně mohl rovnou úplně opsat. Ať už je úplně opíšu, nebo je mírně přeformuluji, nic to nemění na tom, že nešlo o autorské dílo, tedy jsem se ničeho nemohl dopustit. (Pokud by se ale o autorské dílo jednalo, pak máte samozřejmě pravdu v tom, že jejich letmou přeformulací se zřejmě práv původního autora nezbavím.) --Mormegil (diskuse) 6. 2. 2015, 09:24 (UTC)

Jednoduché definice nemusí být předmětem autorského práva, na druhou stranu jejich soustavné přejímání už může být problémem, protože slovník jako celek je přinejmenším databází, ale spíše je potřeba počítat s tím, že bude navíc považován za autorské dílo souborné, protože způsobem výběru je autorovým vlastním duševním výtvorem.

Doporučuji proto při hledání jednotlivých významů daného slova vycházet z vícera slovníků: Pokud najdeme význam ve velmi podobné formulaci ve více slovnících, tak jej můžeme přejmout ve formulací, která nejlépe vyhovuje formátu Wikislovníku. U významů, které jsou zmíněny jen ojediněle, nebo ve výrazné menšině zdrojů, je žádoucí napsat zdroj, odkud je informace o významu čerpána. --Beren (diskuse) 15. 2. 2015, 11:43 (UTC)

Definice není nikdy předmětem autorského práva. Ani jednoduchá, ani složitá. Předmětem autorského práva může být jen její konkrétní vyjádření (v určité autorským zákonem aprobované formě) jedná-li se o „jedinečnou tvůrčí činnost autora“ a současně o vědecké nebo umělecké dílo. Vzhledem k tomu, že „jedinečnost“ je chápána jako „nemožnost vzniku dvou totožných děl“, nebo též jako „nemožnost toho, aby za splnění určitých podmínek ke stejnému výsledku dospěly dvě různé osoby“, dá se konstatovat, že autorskoprávně chráněné by byly jen definice čistě umělecké, napadá mě třeba „štěstí je ‘muška jenom zlatá’“; z vědeckých definicí nejspíš jen ty, které by byly vyjádřeny nějakým obzvlášť svérázným způsobem (jako příklad mě nenapadá nic). --AuvajsAuvajs (diskuse) 15. 2. 2015, 19:27 (UTC)