Edáček
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˀˈɛdaːt͡ʃɛk]
dělení
[editovat]- Edá-ček
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský životný
- vlastní jméno
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | Edáček | Edáčci/Edáčkové |
| genitiv | Edáčka | Edáčků |
| dativ | Edáčku/Edáčkovi | Edáčkům |
| akuzativ | Edáčka | Edáčky |
| vokativ | Edáčku | Edáčci/Edáčkové |
| lokál | Edáčku/Edáčkovi | Edáčcích |
| instrumentál | Edáčkem | Edáčky |
význam
[editovat]- (domácky, zdrobněle) Eduard, Edvard
- Eda je však chlapec prchlivý, do přístroje zuřivě civí. „Dej, Edáčku, hlavu ke straně, netvař se tak strašně naštvaně.“[1]
synonyma
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ Jaroslav Uhlíř, Zdeněk Svěrák: Edu vzali k fotografovi