Fin

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte Fín, fin, fin. nebo fiń.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • Fin

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný
  • vlastní jméno

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ Fin Fini/Finové
genitiv Fina Finů
dativ Finu/Finovi Finům
akuzativ Fina Finy
vokativ Fine Fini/Finové
lokál Finu/Finovi Finech
instrumentál Finem Finy

význam[editovat]

  1. obyvatel Finska
  2. příslušník finského národa
    • Po večerech popíjel vodku s Finy.

synonyma[editovat]

  1. (zastarale) Čuchonec[1]
  2. -

překlady[editovat]

  1. obyvatel Finska

související[editovat]

polština[editovat]

výslovnost[editovat]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ Fin Finowie
genitiv Fina Finów
dativ Finowi Finom
akuzativ Fina Finów
instrumentál Finem Finami
lokál Finie Finach
vokativ Finie Finowie

význam[editovat]

  1. Fin

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Slovník spisovného jazyka českého I. A–M. Redakce Bohumil Havránek. 1. vyd. Sešit 3. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1958-8. (1311 s.) Heslo „Čuchonec“, s. 270.