Hubálkův

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦʊbaːlkuːf]

dělení

• Hu-bál-kův

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	Hubálkův	Hubálkův	Hubálkova	Hubálkovo	Hubálkovi	Hubálkovy	Hubálkovy	Hubálkova
genitiv	Hubálkova	Hubálkova	Hubálkovy	Hubálkova	Hubálkových	Hubálkových	Hubálkových	Hubálkových
dativ	Hubálkovu	Hubálkovu	Hubálkově	Hubálkovu	Hubálkovým	Hubálkovým	Hubálkovým	Hubálkovým
akuzativ	Hubálkova	Hubálkův	Hubálkovu	Hubálkovo	Hubálkovy	Hubálkovy	Hubálkovy	Hubálkova
vokativ	Hubálkův	Hubálkův	Hubálkova	Hubálkovo	Hubálkovi	Hubálkovy	Hubálkovy	Hubálkova
lokál	Hubálkově / Hubálkovu	Hubálkově / Hubálkovu	Hubálkově	Hubálkově / Hubálkovu	Hubálkových	Hubálkových	Hubálkových	Hubálkových
instrumentál	Hubálkovým	Hubálkovým	Hubálkovou	Hubálkovým	Hubálkovými	Hubálkovými	Hubálkovými	Hubálkovými

význam

1. patřící Hubálkovi
   • Podle Hubálkovy výpovědi pak měli bílí koně přidělené prostory držet, dokud se nenajde vhodný zájemce.