Lhota
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [lɦɔta]
dělení[editovat]
- Lho-ta
etymologie[editovat]
Staročeské lhóta či lhota znamenalo „ulehčení, osvobození, volnost“ (od stejného základu jako lehký, tedy praslovanské *lьgъkъ původem v indoevropském *legu̯h-); vyvinulo se z něj dnešní lhůta.[1][2] Obyvatelé osad zakládaných v době vrcholné středověké kolonizace získávali po určitou dobu po založení vesnice výsadu osvobození od poplatků či jiných povinnosti vůči vrchnosti, tomuto období se říkalo právě lhóta či lhota a někdy se přeneslo i do názvu osady, případně vlastního jména obyvatel. Název je často doplněn o přívlastek, někdy odkazující k osobě zakladatele.
vlastní jméno[editovat]
- rod ženský
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | Lhota | Lhoty |
genitiv | Lhoty | Lhot |
dativ | Lhotě | Lhotám |
akuzativ | Lhotu | Lhoty |
vokativ | Lhoto | Lhoty |
lokál | Lhotě | Lhotách |
instrumentál | Lhotou | Lhotami |
význam[editovat]
- název některého z mnoha stejně pojmenovaných sídel v Česku
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Verze 1.0. Leda, 2007. Heslo „lhůta“
- ↑ MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 2., opravené a doplněné vyd. Praha : Academia, 1968. 868 s. Heslo „lhota“, s. 330.
externí odkazy[editovat]
- Článek Lhota ve Wikipedii
- Rozcestník Lhota (rozcestník) ve Wikipedii