Messbecher

němčina

výslovnost

• IPA: [ˈmɛsˌbɛçɐ]

etymologie

Složenina z messen („změřit“) a Becher („číše“).

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	der Messbecher	die Messbecher
genitiv	des Messbechers	der Messbecher
dativ	dem Messbecher	den Messbechern
akuzativ	den Messbecher	die Messbecher

význam

1. odměrka