Mezníkův

čeština

výslovnost

• IPA: [mɛzɲiːkuːf]

dělení

• Mez-ní-kův

etymologie

Odvozeno od osobního jména Mezník příponou -ův.

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	Mezníkův	Mezníkův	Mezníkova	Mezníkovo	Mezníkovi	Mezníkovy	Mezníkovy	Mezníkova
genitiv	Mezníkova	Mezníkova	Mezníkovy	Mezníkova	Mezníkových	Mezníkových	Mezníkových	Mezníkových
dativ	Mezníkovu	Mezníkovu	Mezníkově	Mezníkovu	Mezníkovým	Mezníkovým	Mezníkovým	Mezníkovým
akuzativ	Mezníkova	Mezníkův	Mezníkovu	Mezníkovo	Mezníkovy	Mezníkovy	Mezníkovy	Mezníkova
vokativ	Mezníkův	Mezníkův	Mezníkova	Mezníkovo	Mezníkovi	Mezníkovy	Mezníkovy	Mezníkova
lokál	Mezníkově / Mezníkovu	Mezníkově / Mezníkovu	Mezníkově	Mezníkově / Mezníkovu	Mezníkových	Mezníkových	Mezníkových	Mezníkových
instrumentál	Mezníkovým	Mezníkovým	Mezníkovou	Mezníkovým	Mezníkovými	Mezníkovými	Mezníkovými	Mezníkovými

význam

1. patřící Mezníkovi
   • Mezníkův syn studuje společně s našim klukem.