Norwegska

hornolužická srbština

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	duál	plurál
nominativ	Norwegska	—	—
genitiv	Norwegskeje	—	—
dativ	Norwegskej	—	—
akuzativ	Norwegsku	—	—
vokativ	Norwegska	—	—
lokál	Norwegskej	—	—
instrumentál	Norwegskej	—	—

význam

1. Norsko
   • Chutne wotsćiny jewja so při čitanju dopomnjenkow z Druheje swětoweje wójny, kotruž je awtor jako němski wojak w Norwegskej přetrał. – Opravdové odstíny se ukazují při čtení vzpomínek z Druhé světové války, kterou autor přečkal jako německý voják v Norsku.

související

• norwegski
• norwegšćina