Péléovec
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ˈpɛːlɛːɔvɛt͡s]
dělení[editovat]
- Pé-lé-ovec
varianty[editovat]
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský životný
- vlastní jméno
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | Péléovec | Péléovci |
| genitiv | Péléovce | Péléovců |
| dativ | Péléovci / Péléovcovi | Péléovcům |
| akuzativ | Péléovce | Péléovce |
| vokativ | Péléovče | Péléovci |
| lokál | Péléovci / Péléovcovi | Péléovcích |
| instrumentál | Péléovcem | Péléovci |
význam[editovat]
- Achilleus, syn Péléův
- O hněvu Péléovce, ó bohyně, Achilla zpívej, příčině běd, jenž bez počtu ztrát byl Danaům zdrojem, množství chrabrých duší jim za kořist předhodil Hádu.[1]
- „Aineie, slavný rádce nás Trójanů, kde jsou tvé chlouby, kterými trójským králům ses chlubíval, při víně sedě, ty že chceš s Péléovcem se pustit v urputný zápas!?“ Aineiás na tuto řeč zas toto mu v odpověď pravil: „„Pročpak, Priamův synu, mě vybízíš, ačkoli nechci, abych se s Achillem v boj teď vydával, hrdinou chrabrým?[2]
- Zas jemu Pélegonův rozenec slovem odvece jasný: „Péléovče velestatný, co na rod se mne tážeš?[3]
- jiný člen Péleova rodu
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ HOMÉR: v překladu Otomara VAŇORNÉHO: Ílias, Zpěv první, verše 1-3, Vysoké Mýto 1926
- ↑ tamtéž, Zpěv dvacátý druhý
- ↑ Antonín ŠKODA: Ilias, Zpěv dvacátý první, Praha 1886