Reibung

němčina

výslovnost

• IPA: [ˈraɪ̯bʊŋ],  Reibung^{? • info}

etymologie

reiben (třít) + -ung

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	singulár	plurál
nominativ	die Reibung	die Reibungen
genitiv	der Reibung	der Reibungen
dativ	der Reibung	den Reibungen
akuzativ	die Reibung	die Reibungen

význam

1. tření

související

• reibungslos
• reiben