Třebíč

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • Tře-bíč

etymologie[editovat]

Název města s největší pravděpodobností pochází z místního názvu les třebečský (Třebečský les) zmíněného v třebíčském opisu Kosmovy kroniky, sepsaném v třebíčském klášteře, ( v latině in silva trebecensis - v lese třebečském). Pojmenování Třebečský les pak může pocházet z vlastního jména Třebek, nebo ze slova třeby, což byly obětiště pohanským bohům.[1] Název může také pocházet ze slova třebiti[2], které má význam ničení lesa nebo též kácení lesa, z toho se usuzuje, že na území města byly hluboké lesy, ale tato možnost je méně pravděpodobná.

Dle rozboru všech místopisných názvů na Třebíčsku provedeného Rudolfem Šrámkem ke konci 20. století bylo vyvozeno několik závěrů, které se dnes považují za obecně nejpravděpodobnější, co se původu názvu města Třebíče týče. Podle Šrámka zapadá jméno Třebíč do osy VladislavStařeč.[3] S názvem obce Vladislav má společné to, že nejspíše pochází z osobního jména. Stejně tak jako název Stařeč, který by měl pocházet z osobního jména Starek. Tím osobním jménem bývá u Třebíče považováno jméno Třebek. Podle toho by pak označení Třebeč bylo označením pro Třebkův majetek, tedy místo, kde Třebek žil a patrně vlastnil určitou půdu. Vzhledem k této skutečnosti je pak zřejmé, že název Třebečský les zmiňovaný v třebíčském opisu Kosmovy kroniky, mohl být územím, které se buď nacházelo v blízkosti Třebkova sídla, nebo bylo přímo pod jeho správou.[3] Co se změny z pojmenování Třebeč na Třebíč týče, souvisí jméno města s již zmíněným pojmenováním nedaleké obce Stařeč. Tvar Třebeč a Stařeč jsou si velice podobné a zároveň se i stejně skloňují. Genitiv u obou pojmenování je tudíž podobný: bez Třebče, bez Stařčě. Tvar bez Stařče byl časem pozměněn na bez Starče a vznikla tak verze tohoto místního pojmenování Starč užívané ještě v 19. století. Podobně se změnilo i jméno Teleč na Telč. Právě vytvořením nového nominativu ke genitivu a ostatním pádům mohlo vzniknout pojmenování Třebč, následně i Třebíč.[3] Podobně bylo užíváno i pojmenování Staříč.[4]

Šrámek ve svém rozboru také mimo jiné prakticky vyloučil, že by název Třebíč původ ve slovese třebit, tedy vyklučit, vypálit či vyčistit dané místo, především od zalesnění. Odůvodnění nachází ve slově třebež, což je staročeský pojem pro vytříbené, vyklučené místo, tedy místo, kde se třebilo. Původní název místa a města by totiž pak musel být Třebež a takový zápis nikdy nebyl nalezen.[3] Tento fakt je ještě více upevněn tím, že by patrně nedošlo k tak velké změně a k potlačení původního významu, jako by při změně z Třebež na Třebíč došlo.

Název se původně užíval v mužském rodě,[3] ale v 19. století se po vzoru ta obec začala používat v ženském rodě - ta Třebíč.[5]

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský
  • vlastní jméno

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ Třebíč
genitiv Třebíče
dativ Třebíči
akuzativ Třebíč
vokativ Třebíči
lokál Třebíči
instrumentál Třebíčí

význam[editovat]

  1. okresní město v Kraji Vysočina
    • Bydlím v Třebíči.

překlady[editovat]

  1. město v Česku

související[editovat]

poznámky[editovat]

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-07-15, [cit. 2009-12-07]. Heslo Třebíč.
  1. FIŠER, Rudolf; NOVÁČKOVÁ, Eva; UHLÍŘ, Jiří. Třebíč – Dějiny města. Ilustrace J. Kremláček, B. Kremláčková; fot. J. Šťáva. 1. vyd. Brno : Blok, 1978. 210 s., bibliografie. [dále jen Třebíč – Dějiny města]. S. 15.
  2. HEDBÁVNÝ, Miroslav. Třebíčské pověsti a zajímavosti. Ilustrace Josef Dvořák. 2., rozšířené vyd. Třebíč : Akcent, 2005. 198 s. ISBN 8072683403.
  3. 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 Třebíč – Dějiny města, s. 181.
  4. Třebíč – Dějiny města, s. 19.
  5. KUBEŠ, Adolf. Třebíč mužského nebo ženského rodu?. Časopis Matice moravské, 1904, čís. 28, s. 222–234. Dostupné online [cit. 2008-06-14].

externí odkazy[editovat]