Uživatel:Auvajs/Číslo vlastních jmen

Vlastní jména se vyznačují některými zvláštnostmi také ve využití kategorie čísla. Protože individualizují objekt a jsou prostředkem vyjádření jeho jedinosti a jedinečnosti, primárně se vyskytují v čísle jednotném, jehož tvary jsou bezpříznakové. Jsou tedy singularia tantum. Protiklad sg – pl je u nich v podstatě vyloučen.

Pozn.: Jedno jméno však může být na základě společného rysu (např. rodu) přeneseno na více objektů, jimž je pak společné stejné pojmenování (ve třídě bylo pět Michalů; v Čechách je mnoho Lhot); objekty se pak počítají a vlastní jméno je užito v čísle množném. Plurálové tvary se jako příznakové vyskytují v případech rozšíření pojmenovacího rozsahu (např. nevěřící Tomášové, novodobí Rembrandtové), při užití vlastního jména ve významu apelativním.

Vlastních jmen se užívá rovněž k pojmenování, individualizaci nějakého celku, množiny předmětů vytvářejících určitou jednotu; pak mají výhradně číslo množné. Pomnožná – pluralia tantum – jsou hlavně mnohá toponyma (Beskydy, Roháče, Napajedla).

PETR, Jan; KOMÁREK, Miroslav; KOŘENSKÝ, Jan, a kolektiv. Mluvnice češtiny (2) Tvarosloví. 1. vyd. Praha : Academia, 1986. 536 s. S. 348.