Uživatel:Pyprilescu/Kolegy Janíčka podnětný & zajímavý nápad
V Česku je více sídel, jejichž název končí na -jedy. Název zpravidla pochází od označení toho, co (údajně) obyvatelé dané obce jedli – často jde o původně posměšné přezdívky z dob bídy, hladu, válek (Kotojedy), i když někdy existuje více různých výkladů (Kozojedy[1]). Tyto názvy pak byly někdy zlepšovány (jazyková meliorace) – např. Mrchojedy na Mrkvojedy[2][3] apod.
Seznam sídel v Česku končících na -jedy
[editovat]- Hubojedy
- Hřibojedy
- Kotojedy ('ves lidí jedoucích kočky')
- Kozojedy
- Kurojedy
- Máslojedy
- Masojedy
- Mlékojedy
- Mrkvojedy (dříve Mrchojedy)
- Pojedy
- Srnojedy
Reference
[editovat]- ↑ Psychologie pojmenování a tzv. přezdívková jména místní (1964), http://nase-rec.ujc.cas.cz/, 18. 2. 2015
- ↑ http://www.ceskatelevize.cz/porady/10168943030-divnopis/408235100281003-mrkvojedy/
- ↑ Srov. http://kott.ujc.cas.cz/index.php?vstup=&idHeslo=158654&zpusob=heslo&hledat=fulltext&popis=checked&heslo=checked
Podobné názvy
[editovat]Související
[editovat]Literatura
[editovat]- DAVID, Jaroslav. Smrdov, Brežněves a Rychlonožkova ulice: kapitoly z moderní české toponymie: místní jména, uliční názvy, literární toponyma. Vyd. 1. Praha: Academia, 2011. 333 s., [8] s. obr. příl. ISBN 978-80-200-1913-4.
- LUTTERER, Ivan a ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: slovník vybraných zeměpisných jmen s výkladem jejich původu a historického vývoje. 2. vyd. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 2004. 317 s. ISBN 80-7311-025-3.
- PROFOUS, Antonín, ŠMILAUER, Vladimír a SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: jejich vznik, pův. význam a změny. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947-1960. 5 sv.
- ŠMILAUER, Vladimír. Osídlení Čech ve světle místních jmen. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 391 a. Práce Československé akademie věd. Sekce jazyka a literatury.