Vilča
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈvɪl.t͡ʃa]
dělení
[editovat]- Vil-ča
etymologie
[editovat]Z Vilma, Viléma či Vilemína mechanickým zkrácením a přidáním přípony -ča sloužící k tvorbě expresívních obměn.[1]
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
- vlastní jméno
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | Vilča | Vilči |
| genitiv | Vilči | Vilč |
| dativ | Vilče | Vilčám |
| akuzativ | Vilču | Vilči |
| vokativ | Vilčo | Vilči |
| lokál | Vilče | Vilčách |
| instrumentál | Vilčou | Vilčami |
význam
[editovat]synonyma
[editovat]- Vilmička, Vilminka, Vilinka, Vilunka, Vili
- Vilémka, Vilinka, Vilunka, Viluška, Vili
- Vilemínka, Vilinka, Vilunka, Viluška, Vili, Mínka
související
[editovat]poznámky
[editovat]externí odkazy
[editovat]
Článek Vilma ve Wikipedii
