Wikislovník:Výslovnost/švédština

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

Následující tabulky slouží jen pro potřeby Wikislovníku. Podrobné informace naleznete na Wikipedii.

Samohlásky[editovat]

Dlouhé samohlásky
IPA Příklad Ukázka
ɑː mat IPA: [mɑːt] Zvuková ukázka
bot IPA: [butː] Zvuková ukázka
ʉː ful IPA: [fʉːl] Zvuková ukázka
mål IPA: [molː] Zvuková ukázka
hel IPA: [helː] Zvuková ukázka
sil IPA: [siːl] Zvuková ukázka
syl IPA: [syːl] Zvuková ukázka
ɛː häl IPA: [hɛːl] Zvuková ukázka
øː nöt IPA: [nøːt] Zvuková ukázka
Krátké samohlásky
IPA Příklad Ukázka
a matt IPA: [matː] Zvuková ukázka
ʊ bott IPA: [bʊtː] Zvuková ukázka
ɵ full IPA: [fɵlː] Zvuková ukázka
ɔ moll IPA: [mɔlː] Zvuková ukázka
ɪ sill IPA: [sɪlː] Zvuková ukázka
ʏ syll IPA: [sʏlː] Zvuková ukázka
ɛ häll IPA: [hɛlː] Zvuková ukázka
ø nött IPA: [nøtː] Zvuková ukázka

Poznámky[editovat]

  1. Psané krátké <e> a <ä> se ve standardní švédštině a ve většině švédských nářečí vyslovují stejně: [ɛ]. Před /r/ se vyslovují otevřeně jako [æ]/[æː]. Podobně je před /r/ otevřenější výslovnost psaného <ö>: [œ]/[œː]. Otevřenější výslovnost se realizuje i při retroflexní asimilaci skupin /rd, rl, rn, rs, rt/ (viz dále).
  2. Psané <o> se v dlouhé pozici obvykle vyslovuje [], někdy však []. V krátké pozici se většinou vyslovuje [ɔ], někdy však také [ʊ]. Jednotná pravidla pro tuto výslovnost nejsou.

Souhlásky[editovat]

IPA Příklad Ukázka
p pol IPA: [puːl] ukázka
b bok IPA: [buːk] ukázka
t tok IPA: [tuːk] ukázka
d dop IPA: [duːp] ukázka
k kon IPA: [kuːn] ukázka
g god IPA: [guːd] ukázka
f fot IPA: [fuːt] ukázka
v våt IPA: [voːt] ukázka
s sot IPA: [suːt] ukázka
ɧ sjok IPA: [ɧuːk] ukázka
ɕ kjol IPA: [ɕuːl] ukázka
j jord IPA: [juːɖ] ukázka
h hot IPA: [huːt] ukázka
r rov IPA: [ruːv] ukázka
l lov IPA: [loːv] ukázka
m mod IPA: [muːd] ukázka
n nod IPA: [nuːd] ukázka
ŋ ng IPA: [lɔŋː] ukázka

Poznámky[editovat]

  1. Foném /ɧ/ (sje) se vyslovuje v různých oblastech různě. Výslovnost kolísá mezi [x] a [ʃ]. Výslovnost jako české <š> není chybou.
  2. Foném /ɕ/ se vyslovuje jako polské <ś> [ɕ] nebo <ć> []. V českých přepisech se obvykle používá [č].
  3. Ve skupinách /rd, rl, rn, rs, rt/ běžně (i když ne vždy) dochází ke splývání na retroflexní [ɖ, ɭ, ɳ, ʂ, ʈ], jako např. ve slově jord [juːɖ] ( jord?info). Výslovnost skupiny /rs/ se při asimilaci blíží polskému <sz>.

Výslovnost skupin odlišná od češtiny[editovat]

Písmeno nebo
skupina písmen
Výslovnost Poznámka
c s před e, i, y, ä, ö
k v ostatních případech
ch ɧ v cizích slovech; och [ok:]
ck k píše se místo kk
dj j na začátku slov
g j před e, i, y, ä, ö v přízvučných slabikách
g v ostatních případech
gj j na začátku slov
gn ŋn na konci slabik
h h neznělé
hj j na začátku slov
k (t)ɕ před e, i, y, ä, ö v přízvučných slabikách
k v ostatních případech
kj (t)ɕ
lj j na začátku slov
lg lj na konci slov
ng ŋ
rg rj na konci slov
sch ɧ
sj ɧ
sk ɧ před e, i, y, ä, ö v přízvučných slabikách
sk v ostatních případech
-tion
-ssion
ɧu:n
tj (t)ɕ
xj
z s

Odkud čerpat informace[editovat]

Vztah mezi písmem a výslovností ve švédštině je poměrně pravidelný. Přesto jsou výjimky relativně časté. Je proto vhodné výslovnost neodhadovat, ale držet se při přepisu slovníků. V současnosti prodávané švédsko-české slovníky výslovnost neuvádějí. Uváděl ji Švédsko-český slovník autorů Koževnikové, Kejzlara a Frydicha, dvakrát vydaný v letech 1966 a 1970. Je možné využít internetový slovník Folkets lexikon, který je založený na slovníku Lexin, vytvořeném švédskou Jazykovou radou (Språkrådet). Ten však již není v současnosti veřejně přístupný.

Je však třeba mít na paměti, že uvedený slovník je tvořen především pro švédské uživatele, a proto uvádí přepis výslovnosti podle švédských zvyklostí:

Lexin a: är ä:r å å: c e i ng o o: ö ö: ör ö:r r_d r_l r_n r_s r_t sj u u: y
IPA ɑː ær æː r ɔ (t)ɕ ɛ ɪ ŋ ʊ ø øː œr œːr ɖ ɭ ɳ ʂ ʈ ɧ ɵ ʉː ʏ

Tzv. 2. intonace se ve slovníku vyznačuje dvojkou jako horním indexem v místě přízvuku.

Standardní výslovnost švédštiny není jednotná. Mohou se v ní uplatňovat regionální vlivy. Slovníky obvykle uvádějí středošvédský standard (Stockholm a okolí). Zvukové nahrávky proto nemusejí zcela odpovídat uváděnému přepisu.

Externí odkazy[editovat]