Wikislovník:Výslovnost/němčina
Vzhled
Následující tabulky slouží jen pro potřeby Wikislovníku. Použité zkratky: IPA – International Phonetic Alphabet (Mezinárodní fonetická abeceda). Podrobné informace naleznete v Dudenu.
| Symbol IPA | Výskyt | Použití IPA | Poznámky |
|---|---|---|---|
| a | Kamm | kam | krátké A, podobné českému |
| aː | kam | kaːm | dlouhé A, podobné českému |
| ɐ | Vater | ˈfaːtɐ | krátká hláska vzniklá tzv. vokalizací, kdy se původní souhláska R změnila na „samohlásku“ /ɐ/, která je blízká samohlásce A |
| uːɐ̯ | Uhr | uːɐ̯ | |
| ɑ̃ | pensee | pɑ̃ˈseː | podobné francouzskému |
| ãː | Appartement | apart(ə)ˈmãː | podobné francouzskému |
| aɪ̯ | Bein | baɪ̯n | začneme vyslovovat /a/, ale „sklouzneme“ k lehkému /ɪ/ |
| aʊ̯ | Haus | haʊ̯s | podobné českému AU |
| b | Blut | bluːt | na začátku slov se vyslovuje méně zněle než v češtině |
| ç | ich | ɪç | tato zvláštní hláska zní podobně jako české CH |
| d | danke | ˈdaŋkə | na začátku slov se vyslovuje méně zněle než v češtině |
| d͡ʒ | Dschungel | ˈd͡ʒʊŋl̩ | stejný zvuk jako třeba v českých slovech DŽungle či DŽbán |
| e | Bericht | bəˈrɪçt | nastavíme pusu jako kdybychom chtěli vyslovit /i/, ale vyslovíme E |
| eː | stehlen | ˈʃteːlən | nastavíme pusu jako kdybychom chtěli vyslovit /iː/, ale vyslovíme E |
| ɛ | Stelle | ˈʃtεlə | krátké E, podobné českému |
| ɛː | Käse | ˈkεːzə | dlouhé E, podobné českému |
| ə | bitte | bittə | krátká hláska, která zazní v češtině |
| ɛɪ̯ | Baby | ˈbeɪbiː | podobné českému EJ |
| f | Vogel | ˈfoːgl | |
| g | gehen | ˈgeːən | na začátku slov se vyslovuje méně zněle než v češtině |
| h | Hut | huːt | na rozdíl od češtiny není tato souhláska znělá |
| i | Mikroskop | mikroˈskoːp | mezi krátkému a dlouhému I |
| iː | Fliege | fliːgə | dlouhé I, podobné českému |
| i̯ | Studium | ˈʃtuːdi̯ʊm | |
| ɪ | Silber | ˈzɪlbər | krátké I, podobné českému |
| j | jung | jʊŋ | |
| k | König | ˈkøːnɪç | vyslovuje se s přídechem, jakoby /kh/ |
| l | leise | ˈlaɪ̯zə | |
| l̩ | Nabel | ˈnaːbl̩̩ | |
| m | Maus | ˈmaʊ̯s | |
| m̩ | großem | 'groːsm̩ | |
| n | Nase | ˈnaːzə | |
| n̩ | müssen | ˈmʏsn̩̩ | |
| ŋ | lang | laŋ | |
| o | Moral | moˈraːl | mezi krátkému a dlouhému O |
| oː | Ofen | ˈoːfn̩ | dlouhé O, podobné českému |
| õ | Fondue | fɔ̃ˈdyː | |
| õː | Fond | fõː | podobné francouzskému |
| ɔ | Post | pɔst | krátké O, podobné českému |
| ɔː | Talkshow | ˈtɔːkʃɔʊ̯ | podobné anglickému |
| ø | öffentlich | ˈœfn̩tlɪç | |
| øː | Österreich | ˈøːstəraiç | |
| œ | können | ˈkœnən | |
| õ | son goût | sɔ̃ ˈɡu | podobné francouzskému |
| œ̃ː | Parfüm | parfœ̃ː | podobné francouzskému |
| ɔɪ̯ | neu | nɔɪ̯ | začneme vyslovovat /ɔ/, ale „sklouzneme“ někam mezi /ɪ/ a /ʏ/ |
| p | Paar | paːɐ | vyslovuje se s přídechem, jakoby /ph/ |
| p͡f | Apfel | ˈap͡fl | P a F dohromady, jako když říkáme například PFUJ! |
| r | rot | roːt | r má v němčině více podob, které jsou zaměnitelné. Konkrétní realizace často závisí na tom, odkud mluvčí pochází. Je české, drnčivé r. R zní podobně jako české „ráčkování“. |
| s | lassen | ˈlasn | |
| ʃ | Schule | ˈʃuːlə | stejné jako české Š |
| t | Tag | taːk | vyslovuje se s přídechem, jakoby /th/ |
| t͡s | Katze | ˈka t͡sə | stejné jako české C |
| t͡ʃ | Tschechisch | ˈtʃɛçɪʃ | stejné jako české Č |
| u | Fluss | flʊs | krátké U, podobné českému |
| uː | Mut | muːt | dlouhé U, podobné českému |
| ʊ̯a | Gouache | ɡu̯a(ː)ʃ | podobné francouzskému |
| ʊ | Fluss | flʊs | krátké U, podobné anglickému look |
| v | Winter | ˈvɪntɐ | na začátku slov se vyslovuje méně zněle než v češtině |
| w | Software | 'sɔftwɛːɐ̯ | |
| x | lachen | ˈlaxn | podobné českému CH, trochu více v krku |
| y | Physik | fy'ziːk | více či méně podobné českému /ɪ/ |
| yː | Rübe | 'ryːbə | /iː/, při kterém zaokrouhlíme rty, jako když vyslovujeme třeba O nebo U |
| y̑ | Etui | eˈty̑iː | podobné francouzskému |
| ʏ | füllen | ˈfʏlən | jako yː ale krátké |
| z | sechs | zεks | na začátku slov se vyslovuje méně zněle než v češtině |
| ʒ | Genie | ʒəˈniː | stejné jako české Ž |
| další znaménka | |||
| ʔ | bəˈʔaxtən | tzv. ráz – zvláštní hláska, kterou v češtině vyslovujeme mezi samohláskami, které nesplývají – např. máma a táta [taːta ʔa maːma] či používat [po.ʔuʒiːvat] | |
| ː | kroːm | délka samohlásky | |
| ~ | fõː | nazální souhláska | |
| ˈ | ɛkspoˈzeː | hlavní slovní přízvuk – slabika, před kterou je zapsán, je vyslovena silněji | |
| ̩ | 'hɛndl̩n | slabičná souhláska | |
| ̯̆ | mi'li̯øː, e'ty̆iː | neslabičné tvoření samohlásky |
Odkazy:
- Wörterbuch-Hilfe > Aussprache, duden.de