abiotický

čeština

výslovnost

• IPA: [abɪjɔtɪt͡skiː]  abiotický^{? • info}

dělení

• abio-tic-ký

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	abiotický	abiotický	abiotická	abiotické	abiotičtí	abiotické	abiotické	abiotická
genitiv	abiotického	abiotického	abiotické	abiotického	abiotických	abiotických	abiotických	abiotických
dativ	abiotickému	abiotickému	abiotické	abiotickému	abiotickým	abiotickým	abiotickým	abiotickým
akuzativ	abiotického	abiotický	abiotickou	abiotické	abiotické	abiotické	abiotické	abiotická
vokativ	abiotický	abiotický	abiotická	abiotické	abiotičtí	abiotické	abiotické	abiotická
lokál	abiotickém	abiotickém	abiotické	abiotickém	abiotických	abiotických	abiotických	abiotických
instrumentál	abiotickým	abiotickým	abiotickou	abiotickým	abiotickými	abiotickými	abiotickými	abiotickými

význam

1. (v biologii) související s neústrojnou složkou okolního prostředí

překlady

1. neživý

   • angličtina: abiotic
   • němčina: abiotisch
   • nizozemština: abiotisch
   • polština: abiotyczny
   • slovenština: abiotický
   • španělština: abiótico

antonyma

1. biotický