almárka

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [almaːrka]

etymologie[editovat]

Z latinského armarium (skříň na knihy, šaty, klenoty), které od slova arma (náčiní, nářadí, zbraň).[1]

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ almárka almárky
genitiv almárky almárek
dativ almárce almárkám
akuzativ almárku almárky
vokativ almárko almárky
lokál almárce almárkách
instrumentál almárkou almárkami

význam[editovat]

  1. (zdrobněle) almara
    • Jó, panečku! Nohy mně zdřevěněly. Vona to četnická stanice. Pušky u stěny, krucifix na stole, lejstra na almárce, císař pán kouká zrovna na mě nad stolem.[2]
    • Již snídaně požita, a Taláka tu ještě nebylo; odemkl tedy Květoň almárku a jal se vybírati všelijaké domácí potřeby tam uschované: talířky, misku, lžíci, hrnečky, kahanec, skříň na mouku, hrneček od másla a podobné.[3]
    • Josef nesl malou almárku na hřbetě a ženich nesl tři obrazy pod paždí, večeři páně, a oba svaté apoštoly Petra a Pavla.[4]

synonyma[editovat]

  1. skříňka

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Red.. Z našich časopisů. Naše řeč, 1924, roč. 8, čís. 4. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  2. Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
  3. Františka Stránecká: Pouť na Velehrad
  4. Františka Stránecká: Některé črtyy

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Almara ve Wikipedii