archive

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte archíve.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [arxɪvɛ]

dělení[editovat]

  • ar-chi-ve

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

význam[editovat]

  1. vokativ singuláru substantiva archiv

angličtina[editovat]

výslovnost[editovat]

etymologie[editovat]

Odvozeno z pozdně latinského archivum, jež bylo odvozeno z řeckého ta archeia — „veřejné záznamy“, plurálu substantiva ἀρχεῖον (archeion) — „radnice“, jež vyšlo ze slova arché — „vláda“, doslova „počátek, začátek, první místo“; to souvisí s kořenem slovesa αρχείν archein — „vládnout“, vycházejícího z protoindoevropského kořene *archein- „začínat, vládnout, ovládat“.[1]

podstatné jméno[editovat]

skloňování[editovat]

pád \ číslo singulár plurál
nominativ archive archives

význam[editovat]

  1. archiv

související[editovat]

sloveso[editovat]

časování[editovat]

kategorie tvar
infinitiv archive
3. osoba archives
préteritum archived
perfektum archived
vid průběhový archiving

význam[editovat]

  1. archivovat

francouzština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [aʁ.ʃiv]

homofony[editovat]

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

pád \ číslo singulár plurál
nominativ archive archives

význam[editovat]

  1. (v informatice) archivní soubor

sloveso[editovat]

význam[editovat]

  1. první osoba oznamovacího způsobu jednotného čísla slovesa archiver
  2. třetí osoba oznamovacího způsobu jednotného čísla slovesa archiver
  3. první osoba spojovacího způsobu jednotného čísla slovesa archiver
  4. třetí osoba spojovacího způsobu jednotného čísla slovesa archiver
  5. druhá osoba rozkazovacího způsobu jednotného čísla slovesa archiver

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. HARPER, Douglas. Online Etymology Dictionary. [Cit. 2015-10-21]. Heslo archives. (anglicky)