arciknížecký

čeština

výslovnost

• IPA: [art͡sɪkɲiːʒɛt͡skiː]

dělení

• ar-ci-kní-žec-ký

etymologie

Složenina z předpony arci- a adjektiva knížecký.

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	arciknížecký	arciknížecký	arciknížecká	arciknížecké	arciknížečtí	arciknížecké	arciknížecké	arciknížecká
genitiv	arciknížeckého	arciknížeckého	arciknížecké	arciknížeckého	arciknížeckých	arciknížeckých	arciknížeckých	arciknížeckých
dativ	arciknížeckému	arciknížeckému	arciknížecké	arciknížeckému	arciknížeckým	arciknížeckým	arciknížeckým	arciknížeckým
akuzativ	arciknížeckého	arciknížecký	arciknížeckou	arciknížecké	arciknížecké	arciknížecké	arciknížecké	arciknížecká
vokativ	arciknížecký	arciknížecký	arciknížecká	arciknížecké	arciknížečtí	arciknížecké	arciknížecké	arciknížecká
lokál	arciknížeckém	arciknížeckém	arciknížecké	arciknížeckém	arciknížeckých	arciknížeckých	arciknížeckých	arciknížeckých
instrumentál	arciknížeckým	arciknížeckým	arciknížeckou	arciknížeckým	arciknížeckými	arciknížeckými	arciknížeckými	arciknížeckými

význam

1. (řidčeji) související s arciknížetem nebo arciknížectvím

překlady

1. • němčina: erzfürstlich
   • slovenština: arcikniežací

synonyma

1. arciknížecí

související

• arcikníže
• arciknížectví
• arcikněžna

poznámky

• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957. Heslo arciknížecký.