autoregulační

čeština

výslovnost

• IPA: [aʊ̯tɔrɛgʊlat͡ʃɲiː]

dělení

• au-to-re-gu-lač-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	autoregulační	autoregulační	autoregulační	autoregulační	autoregulační	autoregulační	autoregulační	autoregulační
genitiv	autoregulačního	autoregulačního	autoregulační	autoregulačního	autoregulačních	autoregulačních	autoregulačních	autoregulačních
dativ	autoregulačnímu	autoregulačnímu	autoregulační	autoregulačnímu	autoregulačním	autoregulačním	autoregulačním	autoregulačním
akuzativ	autoregulačního	autoregulační	autoregulační	autoregulační	autoregulační	autoregulační	autoregulační	autoregulační
vokativ	autoregulační	autoregulační	autoregulační	autoregulační	autoregulační	autoregulační	autoregulační	autoregulační
lokál	autoregulačním	autoregulačním	autoregulační	autoregulačním	autoregulačních	autoregulačních	autoregulačních	autoregulačních
instrumentál	autoregulačním	autoregulačním	autoregulační	autoregulačním	autoregulačními	autoregulačními	autoregulačními	autoregulačními

význam

1. související s autoregulací

související

• autoregulace