bředení
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [br̝ɛdɛɲiː]
dělení
[editovat]- bře-de-ní
etymologie
[editovat]Verbální substantivum odvozené od slovesa břísti (1. os. sg. bředu).[1]
podstatné jméno
[editovat]- rod střední
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | bředení | bředení |
| genitiv | bředení | bředení |
| dativ | bředení | bředením |
| akuzativ | bředení | bředení |
| vokativ | bředení | bředení |
| lokál | bředení | bředeních |
| instrumentál | bředením | bředeními |
význam
[editovat]poznámky
[editovat]- 1 2 Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2015-08-15]. Heslo břísti.
- ↑ MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. Heslo „Očista“, s. 573–574.