břich

čeština

výslovnost

• IPA: [br̝ɪx]

dělení

• břich

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	břich	břichy
genitiv	břicha / břichu	břichů
dativ	břichu	břichům
akuzativ	břich	břichy
vokativ	břichu	břichy
lokál	břichu / břiše	břiších
instrumentál	břichem	břichy

význam

1. (řidčeji) břicho
   • Ani chudák čubička nevěděla, jak k tomu přišla; jenom jí bylo těžko, tuze těžko; už nemohla ten veliký břich unést, už nemohla vyskočit na pohovku, i usedala na zadek s hloupým a rozpačitým výrazem: „Já nevím, co to se mnou je; mně se zdá, že umřu.“