břich
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [br̝ɪx]
dělení
[editovat]- břich
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský neživotný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | břich | břichy |
| genitiv | břicha / břichu | břichů |
| dativ | břichu | břichům |
| akuzativ | břich | břichy |
| vokativ | břichu | břichy |
| lokál | břichu / břiše | břiších |
| instrumentál | břichem | břichy |
význam
[editovat]- (řidčeji) břicho
- Ani chudák čubička nevěděla, jak k tomu přišla; jenom jí bylo těžko, tuze těžko; už nemohla ten veliký břich unést, už nemohla vyskočit na pohovku, i usedala na zadek s hloupým a rozpačitým výrazem: „Já nevím, co to se mnou je; mně se zdá, že umřu.“[1]
poznámky
[editovat]- ↑ Karel Čapek: Měl jsem psa a kočku