břichatý

čeština

výslovnost

• IPA: [pr̝ɪxatiː]

dělení

• bři-cha-tý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	břichatý	břichatý	břichatá	břichaté	břichatí	břichaté	břichaté	břichatá
genitiv	břichatého	břichatého	břichaté	břichatého	břichatých	břichatých	břichatých	břichatých
dativ	břichatému	břichatému	břichaté	břichatému	břichatým	břichatým	břichatým	břichatým
akuzativ	břichatého	břichatý	břichatou	břichaté	břichaté	břichaté	břichaté	břichatá
vokativ	břichatý	břichatý	břichatá	břichaté	břichatí	břichaté	břichaté	břichatá
lokál	břichatém	břichatém	břichaté	břichatém	břichatých	břichatých	břichatých	břichatých
instrumentál	břichatým	břichatým	břichatou	břichatým	břichatými	břichatými	břichatými	břichatými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	břichatý
komparativ	břichatější
superlativ	nejbřichatější

význam

1. mající velké břicho
   • „To se beztoho pomstil, břicháč břichatý, že jsme mu ženění překazili návštěvou u šlojéřek,“ zahučel ku svým soudruhům Holík, když Masník s Apolenkou odcházel.

překlady

1. mající velké břicho

   • němčina: bauchig, dickbäuchig
   • nizozemština: dikbuikig
   • španělština: panzudo