břitov

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈbr̝ɪtɔf]

etymologie

Z německého Friedhof — hřbitov, doslova „dvůr pokoje“, zřejmě prostřednictvím staročeského břítov. Srovnej české nedialektické hřbitov.

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	břitov	břitovy
genitiv	břitova	břitovů
dativ	břitovu	břitovům
akuzativ	břitov	břitovy
vokativ	břitove	břitovy
lokál	břitově / břitovu	břitovech
instrumentál	břitovem	břitovy

význam

1. (v chodském nářečí) hřbitov
   • Má zlatá mámo [...] tak íčko vás vodnesou za Soudky na břitov, ha cák já smutnyj, přežalostnyj, si tu počnu bez vás?