baraba

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈba.ra.ba]

dělení

• ba-ra-ba

etymologie

Do češtiny se slovo dostalo z italského baraba (ničema, otrhanec), protože dělníci stavějící železniční tunely pocházeli často z Itálie a patřili do nejnižších sociálních vrstev. Do italštiny se dostalo podle Barabáše (italsky Barabbas), což byl biblický zločinec, kterého propustil na přání lidu Pilát Pontský z vězení namísto Ježíše Krista.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	baraba	barabové
genitiv	baraby	barabů
dativ	barabovi	barabům
akuzativ	barabu	baraby
vokativ	barabo	barabové
lokál	barabovi	barabech
instrumentál	barabou	baraby

význam

1. (slangově, zastarale) dělník stavějící železnice, zvláště tunely
2. (nářečně) (na Ostravsku) otrhanec, pobuda

související

• barabský
• barabovský
• barabův