Přeskočit na obsah

blbečkem

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [bl̩bɛt͡ʃkɛm]

dělení

[editovat]
  • bl-beč-kem

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský životný

význam

[editovat]
  1. instrumentál jednotného čísla substantiva blbeček
    • Od počátku se staví do pozice omnipotentní autority, což může jeho partnerce dočasně dokonce imponovat. Ovšem jen do chvíle, kdy začne mít oprávněný pocit, že s ní partner jedná jak s nesvéprávným blbečkem. On ví lépe než ona, jak se postarat o novorozence, jak a kdy kojit a přebalovat, jak by se partnerka měla chovat (zvláště ve společnosti), oblékat, česat a líčit[1]
    • Trávím svůj život v práci, kterou nesnáším, v profesi, kterou nemůžu ani vystát. Je mi jednačtyřicet a moje přítelkyně šoustá s nějakým italským blbečkem, se kterým se seznámila na hodinách jógy, a já pak platím účty za právníky.[2]

synonyma

[editovat]
  1. pitomečkem, tupcem, moulou

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. měsíčník Psychologie dnes, 2010 — cit. dle Korpus.cz
  2. Ivana Kuglerová / Tom Rachman: Imperfekcionisté, Brno 2013 — citováno dle Korpus.cz