blbečkem

čeština

výslovnost

• IPA: [bl̩bɛt͡ʃkɛm]

dělení

• bl-beč-kem

podstatné jméno

• rod mužský životný

význam

1. instrumentál jednotného čísla substantiva blbeček
   • Od počátku se staví do pozice omnipotentní autority, což může jeho partnerce dočasně dokonce imponovat. Ovšem jen do chvíle, kdy začne mít oprávněný pocit, že s ní partner jedná jak s nesvéprávným blbečkem. On ví lépe než ona, jak se postarat o novorozence, jak a kdy kojit a přebalovat, jak by se partnerka měla chovat (zvláště ve společnosti), oblékat, česat a líčit
   • Trávím svůj život v práci, kterou nesnáším, v profesi, kterou nemůžu ani vystát. Je mi jednačtyřicet a moje přítelkyně šoustá s nějakým italským blbečkem, se kterým se seznámila na hodinách jógy, a já pak platím účty za právníky.

synonyma

1. pitomečkem, tupcem, moulou

související

• blbem
• blbcem