blbečkovi

čeština

výslovnost

• IPA: [bl̩bɛt͡ʃkɔvɪ]

dělení

• bl-beč-ko-vi

podstatné jméno

• rod mužský životný

význam

1. dativ jednotného čísla substantiva blbeček
   • „Oni se vaši rozešli ?“ „Jak to mám vědět?“ štěknu. „Mně nikdo nic neřekne. Táta říkal, že se máma vrátí za jeden nebo dva týdny, ale jistej si tím není. Chovají se ke mně jako k malému blbečkovi. Všechno je to kvůli té záležitosti s miminem.“ Obrátím oči v sloup

synonyma

1. pitomečkovi, tupcovi, moulovi

související

• blbovi
• blbcovi

přídavné jméno

• přivlastňovací

význam

1. nominativ množného čísla mužského rodu životného adjektiva blbečkův

synonyma

1. pitomečkovi, tupcovi, moulovi

související

• blbovi
• blbcovi