bonhomie

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [bɔnɔmɪjɛ]

etymologie[editovat]

Z francouzského bonhomme – dobrácký, dobromyslný, dobrosrdečný.

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ bonhomie bonhomie
genitiv bonhomie bonhomií
dativ bonhomii bonhomiím
akuzativ bonhomii bonhomie
vokativ bonhomie bonhomie
lokál bonhomii bonhomiích
instrumentál bonhomií bonhomiemi

význam[editovat]

  1. (knižně) dobráctví, dobromyslnost, dobrosrdečnost[1]
    • Palackého tvář jest jakoby beze vášní, na první pohled vidí se ti, jakoby lehký nádech bonhommie po ní se rozléval, avšak i hned tím ostřeji vystupují jednotlivé tahy, onen nádech bonhommie je zastřen mramorovou chladností, onať jest resultátem dlouhého sebezapírání.[2]

synonyma[editovat]

  1. (zřídka) bonhomnost

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2015-01-31]. Heslo bonhomie.
  2. Jan Erazim Sojka: Naši mužové, kapitola František Palacký