bosorka

čeština

Ze slovenštiny.

čarodějnice
- Dodat po zimě sílu životadárnému slunci a zničit temné síly, jež by mohly ohrozit plodnost a bohatou úrodu. Takový byl původní účel zapalování ohňů v poslední dubnovou noc. Po staletí se v Čechách a na Moravě nazývá filipojakubská a v severní Evropě Valpuržina noc. Známější je ale jako noc čarodějnic, protože podle pověry se při ní roguše, bobonice, bosorky či strygy slétají na vyvýšená místa, kde za předsednictví čerta či čaroděje rokují, hodují, zpívají a tančí.^[1]

Z maďarštiny.^[2]

čarodějnice
- Holandský lekár J. Weyer, ako jeden z mála v 16. storočí, verejne vystúpil proti prenasledovaniu bosoriek. Tvrdil, že viacerí odsúdení sú chorí a napríklad „masť na lietanie“, ktorou sa údajne natierali bosorky, obsahuje drogy. Absorbcia látky v tele vyvolávala halucinácie a vidiny. – Holandský lékař J. Weyer, jako jeden z mála v 16. století, veřejně vystoupil proti pronásledování čarodějnic. Tvrdil, že mnozí odsouzení jsou nemocní a například „mast na létání“, kterou se údajně natíraly čarodějnice, obsahuje drogy. Absorpce látky v těle vyvolávala halucinace a vidiny.^[3]
(zastarale, v meteorologii) rarášek^[4]

Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2017-06-10]. Heslo bosorka.
Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2017-06-10]. Heslo bosorka.
Slovenské slovníky. Jazykovedný ústav Ľ. Štúra SAV, [cit. 2017-06-09]. Heslo bosorka. (slovensky)
Slovenské slovníky. Jazykovedný ústav Ľ. Štúra SAV, [cit. 2017-06-10]. Heslo bosorák. (slovensky)

↑ HRONOVÁ, Zuzana; ČTK. Koho děsí čarodějnice. Skryté nebezpečí této noci. Aktuálně.cz [online]. 2013-04-30 [cit. 2017-06-10]. Dostupné online.
↑ VÁŽNÝ, Václav. Úvahy nad novým českým etymologickým slovníkem, I.. Naše řeč, 1958, roč. 41, čís. 9-10, s. 263-282. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
↑ GÁLIKOVÁ, Silvia. Filozofia vedomia. [s.l.] : [s.n.], 2013. Dostupné online. ISBN 978-80-8082-630-7. S. 15. (slovensky)
↑ MUNZAR, Jan, a kolektiv Malý průvodce meteorologií. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 1989. 247 s. (Malé encyklopedie; sv. 21.) Heslo „rarášek“, s. 94.