bouráku

Možná hledáte bouráků.

čeština

výslovnost

• IPA: [bɔʊ̯raːkʊ]

dělení

• bou-rá-ku

podstatné jméno

• rod mužský životný i neživotný

význam

1. vokativ, genitiv, dativ a lokál jednotného čísla neživotného substantiva bourák
   • Zavýskla jsem radostí a pak nadskočila, když jsme uslyšely další troubení . „Uklidni se! Už jedeme, už jedeme!“ zakřičela, zatímco mi ukládala zavazadla do kufru nového bouráku. Když jsem se usadila na pohodlné kožené sedačce jejího mercedesu, začenichala jsem.
   • Vždycky když narazí na chlápka v takovýmhle fáru, když u ní tak jako náhodou zastaví v nadupaným bouráku, protočí motor a hodí po ní okem, víš, co mu řekne?“ Mike zavrtěl hlavou. „,S tím vaším penisem je to tedy smůla.‘
2. vokativ, dativ a lokál jednotného čísla životného substantiva bourák