Přeskočit na obsah

bouračka

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [bɔʊ̯rat͡ʃka]

dělení

[editovat]
  • bou-rač-ka

podstatné jméno

[editovat]
  • rod ženský

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ bouračka bouračky
genitiv bouračky bouraček
dativ bouračce bouračkám
akuzativ bouračku bouračky
vokativ bouračko bouračky
lokál bouračce bouračkách
instrumentál bouračkou bouračkami

význam

[editovat]
  1. (hovorově) bourání
  2. (hovorově) stavba ke zbourání
  3. (hovorově) havárie
    • Promiňte, že jsme přijeli pozdě, ale na dálnici nás zdržela nějaká bouračka.

související

[editovat]