brun

dánština

výslovnost

• IPA: [ˈbʁuˀn]

etymologie

Z staroseverštiny brúnn.

přídavné jméno

skloňování

Adjektivum (i)	singulár neurčitý tvar	plurál/ určitý tvar
Rod
společný	brun	brune
střední	brunt

stupňování

Tvar (i)	neurčitý	určitý
Komparativ	brunere
Superlativ	brunest	bruneste

význam

1. hnědý

slovní spojení

• brun bjørn

francouzština

výslovnost

• IPA: [bʁœ̃]
•  brun^{? • info}

homofony

• brin

přídavné jméno

skloňování

rod \ číslo	jednotné	množné
mužský	brun	bruns
ženský	brune	brunes

význam

1. hnědý

související

• brunâtre
• brunir

švédština

výslovnost

• IPA: [brʉːn]
•  brun^{? • info}

přídavné jméno

skloňování

Adjektivum (i)	singulár (neurč. tvar)	plurál/ urč. tvar
Rod
společný	brun	bruna
střední	brunt

stupňování

Tvar (i)	neurčitý	určitý
Komparativ	brunare
Superlativ	brunast	brunaste

význam

1. hnědý
   • bli brun – opalovat se, zhnědnout