Přeskočit na obsah

bucina

Z Wikislovníku

latina

[editovat]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod ženský
  • 1. deklinace (ā-kmeny)

skloňování

[editovat]
Substantivum singulár plurál
nominativ būcina būcinae
genitiv būcinae būcinārum
dativ būcinae būcinīs
akuzativ būcinam būcinās
vokativ būcina būcinae
ablativ būcinā būcinīs

význam

[editovat]
  1. válečný nebo pastýřský roh

související

[editovat]