Přeskočit na obsah

bydle

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

homofony

[editovat]

dělení

[editovat]
  • by-d-le

podstatné jméno

[editovat]
  • rod střední

význam

[editovat]
  1. lokál singuláru substantiva bydlo
    • V povídce „Jen povrch“ vyličil Rais neblahé následky této touhy po dobrém bydle a panském životě u venkovské ženy, která opustila muže a žila se zámožným hostinským pražským.[1]

synonyma

[editovat]
  1. bydlu

sloveso

[editovat]

význam

[editovat]
  1. přechodník přítomný jednotného čísla mužského rodu slovesa bydlet, bydlit
    • Co prý nám Čechům může spomoci papež, bydle ve Vlaších, a neznaje ani naší řeči, ani našich mravů, ani našich potřeb.[2]

synonyma

[editovat]
  1. bydleje

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. Jan Hanuš Máchal: O českém románu novodobém
  2. Jan Karafiát: Mistr Jan Hus