bydle
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [bɪdlɛ]
homofony
[editovat]dělení
[editovat]- by-d-le
podstatné jméno
[editovat]- rod střední
význam
[editovat]- lokál singuláru substantiva bydlo
- V povídce „Jen povrch“ vyličil Rais neblahé následky této touhy po dobrém bydle a panském životě u venkovské ženy, která opustila muže a žila se zámožným hostinským pražským.[1]
synonyma
[editovat]sloveso
[editovat]význam
[editovat]- přechodník přítomný jednotného čísla mužského rodu slovesa bydlet, bydlit
- Co prý nám Čechům může spomoci papež, bydle ve Vlaších, a neznaje ani naší řeči, ani našich mravů, ani našich potřeb.[2]
synonyma
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ Jan Hanuš Máchal: O českém románu novodobém
- ↑ Jan Karafiát: Mistr Jan Hus