bys
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]etymologie
[editovat]Tvar pochází z aoristu 2. osoby singuláru slovesa být, ten ovšem zněl „by“, stejně jako pro 3. osobu. Později získal tvar příponu -s po vzoru tvarů ses a sis.[1]
varianty
[editovat]sloveso
[editovat]význam
[editovat]- tvar pomocného slovesa být vyjadřující v kombinaci s minulým příčestím plnovýznamového nebo způsobového slovesa podmiňovací způsob pro 2. osobu singuláru
- Nechtěl bys tam jít sám?
poznámky
[editovat]- ↑ ČMEJRKOVÁ, Světla. Bychom, nebo bysme?. Naše řeč, 2005, roč. 88, čís. 1, s. 18-36. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ Český jazykový atlas. Díl 4. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0921-3. Heslo „(nesl) bys“, s. 596–599.