carův

čeština

výslovnost

• IPA: [tsaruːf]

dělení

• ca-rův

etymologie

Odvozeno od podstatného jména car příponou -ův.

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	carův	carův	carova	carovo	carovi	carovy	carovy	carova
genitiv	carova	carova	carovy	carova	carových	carových	carových	carových
dativ	carovu	carovu	carově	carovu	carovým	carovým	carovým	carovým
akuzativ	carova	carův	carovu	carovo	carovy	carovy	carovy	carova
vokativ	carův	carův	carova	carovo	carovi	carovy	carovy	carova
lokál	carově / carovu	carově / carovu	carově	carově / carovu	carových	carových	carových	carových
instrumentál	carovým	carovým	carovou	carovým	carovými	carovými	carovými	carovými

význam

1. patřící carovi
   • Když carův kočár projížděl po mostě přes řeku Něvu, ztratil zřejmě Michajlov nervy, bombu položil na chodník a odešel domů.