carillon

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

francouzština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

varianty

[editovat]

etymologie

[editovat]

Přes starofrancouzské quarrillon z pozdnělatinského quaternio, které odvozeno od číslovky násobné quaterčtyřikrát, příp. druhové quaterničtvero.

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský

skloňování

[editovat]
pád \ číslo singulár plurál
nominativ carillon carillons

význam

[editovat]
  1. zvonková hra, zvonkohra
    • Ce clavier permet de jouer à volonté à la main, comme sur un piano les jours de fêtes ou de solennités n’importe quel air tandis que le carillon automatique joue de 8 heures du matin à 8 heures du soir, deux airs alternant d'heure en heure.[1]
  2. (přeneseně, hovorově, zastarale) virvál, bandurská, šrumec, křik
    • Quand la maîtresse du logis verra ce désordre, elle fera un beau carillon. – Až paní domu uvidí tuhle spoušť, spustí pěknou bandurskou.[2]

synonyma

[editovat]
  1. crierie

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. dhvwua
  2. převzato z Wiktionnaire