celebraverimus

latina

výslovnost

• IPA: [kɛ.lɛˈbraːˈwɛrɪ.mʊs] (klasická restituovaná)
• IPA: [t͡sɛ.lɛˈbraːˈvɛrɪ.mʊs] (středoevropská, středověká)
• IPA: [t͡ʃe.leˈbɾaːˈveɾi.mus] (vatikánská)

sloveso

• 1.konjugace (A-kmeny)
• tranzitivní

význam

1. první osoba čísla množného konjunktivu perfekta rodu činného slovesa celebrāre — že jsme oslavili; ať jsme oslav(ova/i)li

související

• concelebrāverimus
• concelebrāvissēmus
• celebrāmus
• celebrāvissēmus
• celebrārēmus
• celebrēmus