Představte si žebráka, prezidiálního šéfa, bankovního ředitele, strojvůdce, sklepníka, rabína, majora, hospodářského redaktora, kabaretního komika, vůbec všechny druhy lidských métiers; představte si lakomce, chlípníka, nádivu, skeptika, tichošlápka, kariéristu a všechny druhy lidských letor; nuže, co různých, nekonečně rozmanitých, zvláštních a překvapujících případů a projevů náboženské milosti (nebo chcete-li, otravy Absolutnem) bylo by možno potkati a jak by stálo za to zajímat se o jeden každý z nich![1]
Slyšte mě, bratří!“ zvolal mezi nimi. „Kněžna vaše žaluje ústy mými na zrádce Pochvatu, kterýž ji vydal v ruce chlípníka. Porušen je stříbrem jeho — nezapírej, já slyšel tvou rozmluvu se zrzavým na pasece, i vím, že zkázu strojíš na hlavy nás všech!“[2]
