chvalořečení
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [xvalɔr̝ɛt͡ʃɛɲiː]
dělení
[editovat]- chva-lo-ře-če-ní
podstatné jméno
[editovat]- rod střední
- verbální substantivum
skloňování
[editovat]pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | chvalořečení | chvalořečení |
genitiv | chvalořečení | chvalořečení |
dativ | chvalořečení | chvalořečením |
akuzativ | chvalořečení | chvalořečení |
vokativ | chvalořečení | chvalořečení |
lokál | chvalořečení | chvalořečeních |
instrumentál | chvalořečením | chvalořečeními |
význam
[editovat]- (zastarale) uvádění řady pozitivních kvalit
- Děje se tak bohužel mnohdy; posuzovatelé poměrů v Československu mnohdy suggerují a mnohdy i vyslovují myšlenku, že za Rakouska bylo lépe. Ve své řeči na Slovanském ostrově reagoval jsem na takovéto chvalořečení přešlých časů takto: „Bylo-li to za Rakouska lepší, bylo to proto, že my jsme byli lepší.“[1]
- Když později Švejk líčil život v blázinci, činil tak způsobem neobyčejného chvalořečení: "Vopravdu nevím, proč se ti blázni zlobějí, když je tam drží. Člověk tam může lezt nahej po podlaze, vejt jako šakal, zuřit a kousat. Jestli by to člověk udělal někde na promenádě, tak by se lidi divili, ale tam to patří k něčemu prachvobyčejnýmu. Je tam taková svoboda, vo kerej se ani socialistům nikdy nezdálo.[2]
synonyma
[editovat]antonyma
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ Viktor Dyk: Uvědomění státní
- ↑ Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války