concors

latina

výslovnost

• IPA: [ˈkɔŋ.kɔrs]

etymologie

K základu cor — srdce, mysl předponou con-, která vychází z předložky cum. Vlastně tedy něco jako „sousrdný“, „jedné mysli“.

přídavné jméno

• 3. deklinace, jednovýchodné

skloňování

Číslo	singulár			plurál
Rod	mužský	ženský	střední	mužský	ženský	střední
nominativ	concors	concors	concors	concordēs	concordēs	concordia
genitiv	concordis	concordis	concordis	concordium	concordium	concordium
dativ	concordī	concordī	concordī	concordibus	concordibus	concordibus
akuzativ	concordem	concordem	concors	concordēs	concordēs	concordia
vokativ	concors	concors	concors	concordēs	concordēs	concordia
ablativ	concordī	concordī	concordī	concordibus	concordibus	concordibus

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	concors
komparativ	concordior
superlativ	concordissimus

význam

1. svorný, jednotný

antonyma

1. discors

související

• concorditer
• concordia
• concordari, concordans
• vēcors
• misericors
• cor