Přeskočit na obsah

cudný

Z Wikislovníku

Možná hledáte čudný.

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [t͡sʊdniː]

dělení

[editovat]
  • cud-ný

etymologie

[editovat]

Ze synchronního pohledu jde o slovo značkové (sémanticky neprůhledné, neodvozené). Pochází snad z předpokládaného (nedoloženého) substantiva cudo (souvisejícího mj. se slovenským čudo ‚zázrak, div‘)[1] nebo snad z archaického podstatného jména cud (uváděného Kottem) s významem ‚stud, kázeň‘.[2]

přídavné jméno

[editovat]
  • tvrdé

skloňování

[editovat]
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ cudný cudný cudná cudné cudní cudné cudné cudná
genitiv cudného cudného cudné cudného cudných cudných cudných cudných
dativ cudnému cudnému cudné cudnému cudným cudným cudným cudným
akuzativ cudného cudný cudnou cudné cudné cudné cudné cudná
vokativ cudný cudný cudná cudné cudní cudné cudné cudná
lokál cudném cudném cudné cudném cudných cudných cudných cudných
instrumentál cudným cudným cudnou cudným cudnými cudnými cudnými cudnými

stupňování

[editovat]
stupeň tvar
pozitiv cudný
komparativ cudnější
superlativ nejcudnější

význam

[editovat]
  1. sexuálně zdrženlivý
  2. stydlivý

překlady

[editovat]
  1. sexuálně zdrženlivý
  2. stydlivý

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. Vokabulář webový – vyhledávání výrazu cudný
  2. KOTT, František Štěpán. Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. Díl 1. A–M.. V Praze: J. Kolář, 1878, s. 148. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:96e11b4d-553d-4d8b-8cc4-9c0c574053af.